Vyhledat

Češi, kteří chtějí euro, mají smůlu. Politici je nepodpoří.

Většina Čechů je proti přijetí eura a jejich názor veřejně sdílí i odpovídající většina politiků. Proč ale Češi, kteří by euro chtěli, ve sněmovně nemají zastání? Svědčí to o neochotě politiků otevírat nepopulární a složitá témata bez ohledu na to, jak moc jsou pro naši zemi důležitá.

Do poslanecké sněmovny se v roce 2017 dostalo devět politických subjektů. Tři z nich deklarují, že jsou pro brzké přijetí eura, dva zatím váhají a zbylé čtyři jsou ostře proti. V přepočtu na mandáty mají 68 % poslaneckých křesel odpůrci eura. Tento podíl odpovídá i názoru veřejnosti. Podle posledního průzkumu CVVM je proti společné měně 69 % Čechů[1]. Podíváme-li se však na opačnou stranu spektra, situace je alarmující. Zastánci eura mají v poslanecké sněmovně jen 11,5 %, zatímco přijetí společné měny podporuje 24 % obyvatel[1]. Kde se tento nepoměr vzal a co pro Česko znamená? Tím se zabývala občanská iniciativa Euro v Česku ve své hodnotící zprávě, na jejíž přípravě se podílely i všechny politické subjekty.

Co Vám politici neříkají

Většina sněmovních politických stran a hnutí si uvědomuje a uznává, že k přijetí eura jsme se zavázali a zároveň chápe euro jako další krok integrace EU. Většina z nich chce Česko v jádru této integrace a neztratit tak vliv na klíčová rozhodování, přičemž se jim příčí myšlenka více rychlostní Evropy, kde by Česko mělo menší slovo. Zároveň ale odmítají přijmout euro. Tím si ale protiřečí a dostávají se do prekérní situace, jak tyto dvě vzájemně se vylučující věci vysvětlit. Proto raději mlčí. Koaliční smlouva téma euro vůbec nezmiňuje a příliš jej nevytahuje ani opozice. Problém totiž tkví v tom, jak občanům vysvětlit odmítavý postoj vůči společné měně, když sami vědí, že její přijetí je v zájmu Česka. Častým jevem totiž je, že politici v médiích a na sociálních sítích horují proti euru, zatímco v odborných debatách a článcích jeho výhody připouštějí. Navedli se tak do situace, kdy se musí rozhodovat mezi tím, co je dobré pro Česko, a co pro jejich politické zájmy. A zatím vítězí politické zájmy.

Z hodnotící zprávy vyplývá, že pro většinu politických subjektů je důležitý Slovenský příklad. Jednotlivá uskupení se však liší se v jeho interpretaci. Naproti tomu se všichni shodují, že je nutná intenzivní, střízlivá a racionální debata, kterou v Česku postrádají. Někteří z nich uvádí, že aktivity v této oblasti provádí, chybí však koordinovaný přístup ze strany vlády nebo parlamentu. Vláda totiž 30. července 2019 schválila zrušení části usnesení, které ukládalo ministryni financí pravidelně informovat vládu o činnosti Národní koordinační skupiny pro zavedení eura za uplynulý kalendářní rok, kterou o několik let dříve sama zavedla právě za účelem koordinace technických příprav na zavedení eura v Česku. Od roku 2017 je zároveň neobsazená pozice Národního koordinátora pro zavedení eura a vláda se k jmenování nového stále nemá. Na vládní úrovni tak euro zůstává pouze v pravidelné zprávě ministerstva financí Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, jehož perioda byla vládou prodloužena z jednoho na dva roky. Jindy o euru v poslanecké sněmovn