Vyhledat
  • Euro v Česku

Češi, kteří chtějí euro, mají smůlu. Politici je nepodpoří.

Většina Čechů je proti přijetí eura a jejich názor veřejně sdílí i odpovídající většina politiků. Proč ale Češi, kteří by euro chtěli, ve sněmovně nemají zastání? Svědčí to o neochotě politiků otevírat nepopulární a složitá témata bez ohledu na to, jak moc jsou pro naši zemi důležitá.

Do poslanecké sněmovny se v roce 2017 dostalo devět politických subjektů. Tři z nich deklarují, že jsou pro brzké přijetí eura, dva zatím váhají a zbylé čtyři jsou ostře proti. V přepočtu na mandáty mají 68 % poslaneckých křesel odpůrci eura. Tento podíl odpovídá i názoru veřejnosti. Podle posledního průzkumu CVVM je proti společné měně 69 % Čechů[1]. Podíváme-li se však na opačnou stranu spektra, situace je alarmující. Zastánci eura mají v poslanecké sněmovně jen 11,5 %, zatímco přijetí společné měny podporuje 24 % obyvatel[1]. Kde se tento nepoměr vzal a co pro Česko znamená? Tím se zabývala občanská iniciativa Euro v Česku ve své hodnotící zprávě, na jejíž přípravě se podílely i všechny politické subjekty.

Co Vám politici neříkají

Většina sněmovních politických stran a hnutí si uvědomuje a uznává, že k přijetí eura jsme se zavázali a zároveň chápe euro jako další krok integrace EU. Většina z nich chce Česko v jádru této integrace a neztratit tak vliv na klíčová rozhodování, přičemž se jim příčí myšlenka více rychlostní Evropy, kde by Česko mělo menší slovo. Zároveň ale odmítají přijmout euro. Tím si ale protiřečí a dostávají se do prekérní situace, jak tyto dvě vzájemně se vylučující věci vysvětlit. Proto raději mlčí. Koaliční smlouva téma euro vůbec nezmiňuje a příliš jej nevytahuje ani opozice. Problém totiž tkví v tom, jak občanům vysvětlit odmítavý postoj vůči společné měně, když sami vědí, že její přijetí je v zájmu Česka. Častým jevem totiž je, že politici v médiích a na sociálních sítích horují proti euru, zatímco v odborných debatách a článcích jeho výhody připouštějí. Navedli se tak do situace, kdy se musí rozhodovat mezi tím, co je dobré pro Česko, a co pro jejich politické zájmy. A zatím vítězí politické zájmy.

Z hodnotící zprávy vyplývá, že pro většinu politických subjektů je důležitý Slovenský příklad. Jednotlivá uskupení se však liší se v jeho interpretaci. Naproti tomu se všichni shodují, že je nutná intenzivní, střízlivá a racionální debata, kterou v Česku postrádají. Někteří z nich uvádí, že aktivity v této oblasti provádí, chybí však koordinovaný přístup ze strany vlády nebo parlamentu. Vláda totiž 30. července 2019 schválila zrušení části usnesení, které ukládalo ministryni financí pravidelně informovat vládu o činnosti Národní koordinační skupiny pro zavedení eura za uplynulý kalendářní rok, kterou o několik let dříve sama zavedla právě za účelem koordinace technických příprav na zavedení eura v Česku. Od roku 2017 je zároveň neobsazená pozice Národního koordinátora pro zavedení eura a vláda se k jmenování nového stále nemá. Na vládní úrovni tak euro zůstává pouze v pravidelné zprávě ministerstva financí Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, jehož perioda byla vládou prodloužena z jednoho na dva roky. Jindy o euru v poslanecké sněmovně neuslyšíte.


Překvapili komunisté

Během přípravy hodnotící zprávy občanská iniciativa Euro v Česku požádala vedení politických uskupení o aktuální stanoviska. Na tuto výzvu reagovaly všechny subjekty kromě Pirátů, SPD a ČSSD. Spolu s aktuálním stanoviskem nám propracovanější materiály k euru poskytly TOP 09 a překvapivě i KSČM. Tyto materiály byly rozsáhlejšího a odborného charakteru a byly projednány výkonnými orgány stran. Naproti tomu na webových stránkách má téma euro nejpropracovanější Pirátská strana, která tak své rozsáhlé stanovisko poskytuje otevřeně veřejnosti tímto kanálem. Téma euro ve volebním programu do poslanecké sněmovny 2017 zaznělo u všech subjektů kromě SPD a KSČM, ve volbách do europarlamentu 2019 pak kromě SPD. Jen zhruba polovina subjektů identifikovala v otázce eura víc než jeden kladný nebo záporný argument k přijetí společné měny.

Objevily se také subjekty, které podmiňují přijetí eura referendem. Senát však 25. února 2015 odhlasoval, že není nutné, aby se před přijetím eura konalo. Podle senátorů lidé věděli, že o přijetí eura hlasují, už když hlasovali o vstupu Česka do Evropské unie.


Stanovisko proti euru toho času zaujímá i prezident České republiky Miloš Zeman, byť byl donedávna významným zastáncem přijetí eura. Při svém posledním projevu v Evropském parlamentu v roce 2014 se dokonce vyjádřil pro jeho co nejrychlejší přijetí a odpůrce eura označil těmi, kteří mají neopodstatněný strach z neznámého.


Při práci na hodnotící zprávě vzala občanská iniciativa Euro v Česku v potaz i situaci v komunální politice. Během listopadu 2019 oslovila všechny starosty a starostky obcí v Česku s nabídkou uspořádání veřejných besed na téma euro přímo v jejich obcích. Z obdržených reakcí vyplynulo, že v komunální politice převažují starostové a starostky proti euru v poměru 2:1 vůči těm pro euro.


Přitom podle Situační analýzy v otázce přijetí eura v České republice[2], kterou občanská iniciativa Euro v Česku publikovala loni v září, se většina Čechů domnívá, že euro je pro země, které jej přijaly, pozitivní. Také si myslí, že by euro pomohlo českým podnikatelům. Mezi podnikateli z posledního šetření Svazu průmyslu a dopravy vyplynulo, že jich je pro euro až tři čtvrtiny. Pro většinu lidí a firem bude přechod na euro pouze přepočtem nominálních částek podle pevného koeficientu bez dalších nákladů.


Co by se mělo změnit?

Hlavním doporučením občanské iniciativy Euro v Česku je obnova a péče o národní debatu o přijetí eura. Část lidí není rozhodnutá a část je rozhodnuta na základě neúplných informací. Občané by měli být informování o výhodách i nevýhodách eura. Stejně tak nelze v diskuzi opomenout výhody a nevýhody vlastní měny. Češi se musí rozhodnout na základě informovaného souhlasu, nikoliv na základě účelových politických fabulací. Součástí celospolečenské debaty musí být dvanáctileté Slovenské zkušenosti, stejně tak jako aktuální zkušenosti z přijímání eura v Bulharsku a Chorvatsku. Politické subjekty musí přestat mlčet a začít se tomuto tématu věnovat s mírou důležitosti, která mu skutečně náleží. Euro se musí stát volebním tématem 2021, nikoliv povolebním trojským koněm.


Jelikož diskuzní platforma zatím nevzniká na vládní úrovni, ani z popudu samotných politických subjektů, stará se o ní přímo občanská iniciativa Euro v Česku. Ta pořádá na toto téma besedy s občany přímo v obcích napříč Českem.

Celou hodnotící zprávu si můžete přečíst zde. Zpráva je analýzou a reflexí současného stavu, rozebírá postoj jednotlivých politických stran a hnutí a nabízí jim východiska a doporučení, na co se v otázce eura do budoucna zaměřit. Odpůrci i zastánci eura v ní naleznou zajímavé informace, které stojí za zamyšlení.

[1] CVVM: Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – červenec 2020 [2] https://www.eurovcesku.eu/dokumenty




47 zobrazení

© 2019, Ing. et Ing. Michael Pascal Večeř

  • White Facebook Icon
  • White Twitter Icon
  • White Instagram Icon
  • White YouTube Icon