Vyhledat

Velké odhalení: kteří kandidáti (ne)chtějí €? A proč?

Už víte, koho budete letos volit? A zjišťovali jste, jestli náhodou nejsou pro €? Možná vás to překvapí, ale pro € jsou letos jen dvě uskupení. Bude to tak i po volbách?


Blíží se volby a jak to u nás v posledních letech bývá, dostávají přednost jednoduchá a líbivá témata, zatímco ta složitá a kontroverzní se zametají hluboko pod koberec. Jedním z takových „toxických“ témat je evergreen přijetí € v Česku. Přesto, anebo spíš právě proto jsem spolu s iniciativou Euro v Česku nastudoval volební programy polických uskupení, která se v posledních průzkumech dlouhodobě umisťovala na číslech s reálnou šancí dostat se do poslanecké sněmovny. K € se v nich vyjadřují všichni, nepřekvapí ale, že různě a do různé hloubky. Proto jsem všem poslal i doplňující dotazy. Cílem článku je vám, voličům, zprostředkovat jejich odpovědi, nikoliv je hodnotit, to už bude na vás. A jak na tom tedy jednotlivá uskupení jsou?


Hnutí ANO 2011


Hnutí ANO si ve svém postoji vůči euru příliš nezadá s SPD. V programovém dokumentu „Až do roztrhání těla“ v části NAŠI ZEMI NEDÁME píše: „Nevyměníme českou korunu za €, tak jako to chtějí TOP 09 a Piráti. Nikdy nepřipustíme, abychom ztratili samostatnost v měnové a hospodářské politice a abychom ručili za dluhy států eurozóny.“ V části FINANCE pak: „Nepřijmeme €. ČR se jako suverénní země nemůže vzdát naší koruny. Momentem přijetí € bychom přišli mimo jiné o významný proexportní nástroj, který je důležitý pro udržení nízké míry nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti našich podniků.“ K těmto poměrně ostrým proklamacím jsem hnutí zaslal dva dotazy a získal následující odpovědi:


Hnutí ANO odmítá přijmout € navzdory závazku, který Česko dalo v přístupové smlouvě do EU. Jak to chce řešit na evropské úrovni s partnery, když tento závazek je právně závazný? A to mj. i s ohledem na to, že je součástí federalistické frakce Renew Europe, která € v celé EU prosazuje?


Pokud jde o frakci Renew Europe, k tomu lze jen podotknout, že příslušnost k frakci není svěrací kazajka, která diktuje členům, jaký mají mít názor. A teď k jádru věci. Česká republika se zavázala přijmout společnou evropskou měnu, když se stala členem Evropské unie v roce 2004. To bylo před více než 17 lety. Dnešní EU je odlišný projekt, než do kterého jsme vstupovali. Pokud jde o samotnou eurozónu, tam také v průběhu let docházelo k významným změnám, které si odsouhlasily státy eurozóny, aniž by jejich rozhodnutí mohla Česká republika jakkoli ovlivnit. Jen v posledních letech došlo (nejen kvůli pandemii) k významné úpravě a rozvolnění pravidel. Například dříve nemyslitelná praxe, že členské země eurozóny platí dluhy za jiné státy se stala pravidlem. Hnutí ANO stále opakuje, že před případným rozšiřováním eurozóna musí nejdříve projít reformou, tedy vyřešit vysokou míru zadlužení jižních států. ČR nebude řešit dluhy jižních zemí eurozóny a nebude se podílet na financování případného odepisování jejich dluhu. Změny, kterými v posledních letech prošla jednotná evropská měna, jen podtrhují skutečnost, že € přestalo být výhradně monetární nástroj, ale čím dál víc se stává mocensko-politickým instrumentem Bruselu, jak bylo patrné např. během řecké dluhové krize.


Hnutí ANO zmiňuje, že přijetím € přijdeme o proexportní nástroj a snížíme konkurenceschopnost našich podniků. Přitom většina exportérů by podle posledních průzkumů naopak přijetí € uvítalo. Bere na vědomí jejich stanoviska?


Vzhledem k tomu, že Česko je silně proexportní ekonomikou, tak samozřejmě rozumíme přání podnikatelského sektoru, se kterým jsme pravidelně ve spojení (ministryně financí Schillerová, ministr průmyslu a obchodu Havlíček). Nicméně je třeba připomenout, že podle expertů by po vstupu do eurozóny posílila koruna, což by oslabilo české exportéry, ohrozilo jejich konkurenceschopnost a v konečném důsledku i zaměstnanost. Navíc názor některých profesních svazů je jeden z faktorů, který politici musejí zohledňovat. Stejně tak je třeba poslouchat i názory občanů, kteří si většinově přejí českou korunu a mají k ní i velkou důvěru. Navíc je třeba v této souvislosti zvážit klíčovou otázku národní suverenity a nezávislosti České národní banky, která by zavedením společné evropské měny byla citelně oslabena. V této nejisté době si nemůžeme dovolit ztratit kontrolu nad vlastní měnou. Podtrženo sečteno pravidla hry eurozóny se tak zásadně změnila, že žádný zodpovědný politik nemůže bezhlavě kývnout na přijetí € jen proto, že jsme se k tomu před 17 lety zavázali. Je na zváženou, zda by o přijetí, nebo nepřijetí € neměli mít možnost rozhodnout občané v referendu.


PIRÁTI A STAROSTOVÉ


Koalice Pirátů a Starostů ve svém volebním programu v části „Finance: Stabilnější koruna vůči euru“ uvádí vizi, že stabilnější kurz koruny vůči euru ušetří desítky miliard korun na obsluze státního dluhu a nákladech spojených s pohybem kurzu. Slibují, že připraví Česko na vstup do eurozóny, aby to bylo výhodné. Současně chtějí zahájit osvětu a veřejnou diskusi s cílem informovaného rozhodnutí po roce 2025. K programu jsem poslal dotazy, které jsou spolu s odpověďmi lídra koalice Ivana Bartoše zde:


Co konkrétně je myšleno pod pojmem „Připravíme Česko na vstup do eurozóny, aby to bylo výhodné.“ Jinými slovy, kdy to podle Vás bude výhodné?


V následujícím volebním období je reálný pouze vstup do systému ERM II. Stabilnější kurz koruny vůči euru ušetří desítky miliard korun na obsluze státního dluhu a nákladech spojených s pohybem kurzu. Připravíme Česko na vstup do eurozóny, aby to bylo výhodné, což znamená několik činností, které chceme prosazovat. Jedná se například o reformu fiskálního paktu a důslednou kontrolu jeho pravidel, důslednou kontrolu čerpání evropských dotací, podmíněné dodržováním právního státu, environmentální odpovědností a omezením daňových úniků, jasná pravidla pro řešení dluhových krizí členských států, větší zohlednění pozice ekonomicky slabších států v ESM, dokončení bankovní unie a další integrační kroky pomáhající zlepšení fungování měnové unie, postupné směřování k fiskální unii. Celkové hodnocení podmínek, které jsou pro vstup vyjednány (jde zejména o hodnotu konverzního kurzu, tzv. centrální parity, nebo otázku výše příspěvku do ESM), je do velké míry subjektivní a politickou otázkou. Proces vstupu do eurozóny skrze ERM II ale trvá několik let, během kterých může o konečném přijetí probíhat intenzivní veřejná diskuse. Slovensko v ERM II bylo přes 3 roky a cílilo postupně na tři různě vysoké kurzy slovenské koruny vůči euru v závislosti na vývoji ekonomiky, kdy v ERM II slovenská koruna posílila postupně o více než 21 % z výchozích 38,455 na 30,126 za €. Tento režim používali v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, které strávilo v ERM II před přijetím € 8 let. Dánsko, které má výjimku na přijetí €, je členem ERM II od roku 1999.


Kolik času předpokládáte pro osvětu a veřejnou diskuzi, když cílem je informované rozhodnutí po roce 2025? Konkrétně kdy by podle Vás měla tato diskuze začít, aby se to stihlo a kdo by jí měl vést?


Osvětu se snažíme ve svých výstupech provádět jako zástupci Pirátů a Starostů již nyní. V případě naší vládní odpovědnosti, by realizovat osvětu a veřejnou diskuzi k euru měla také vláda ve spolupráci s Českou národní bankou. Prvotním krokem je vstup do ERM II, před kterým je také nutné splnit určité podmínky a vyjednat podobu fungování v ERM II. Minimálně dvouletá účast v ERM II je jednou z podmínek možného budoucího přijetí €. Před případným rozhodnutím by se relevantní informace měly dostat k větší části společnosti, není vhodné tlačit rozhodnutí proti většinově negativnímu postoji ve společnosti. V této souvislosti chceme po dlouhé odmlce znovu jmenovat Národního koordinátora pro zavedení €, jehož činnost (odborné texty, konference) může také přispět k osvětě a oživení diskuse o přijetí €.


SPOLU


Koalice SPOLU se ve svém volebním programu o € zmiňuje jen v části „Ekonomika a daňová politika“. Prosazuje, aby firmy měly možnost v € účtovat. Chtěl jsem se zeptat, co to konkrétně znamená a zda to zahrnuje i možnost firem odvádět v € i daně? Jelikož však koalice nikde neuvádí společný kontakt, na který mohou občané psát své dotazy k volebnímu programu, poslal jsem jej na sekretariáty a vedení jednotlivých stran. Na můj dotaz nikdo neodpověděl. Stejně tak ani na dotaz, za jakých podmínek a kdy by mělo Česko € přijmout, aby to pro koalici Spolu dávalo smysl. Dále už téma € v programu nenajdete, a to ani v části „Česko v Evropské unii“.


SPD


SPD ve svém Programu pro volby do Poslanecké sněmovny 2021 odmítá vstup ČR do eurozóny, a naopak požaduje zachování české koruny s argumentací: „Jsme proti přijetí €, tedy vstupu do eurozóny, a považujeme za naprosto nepřijatelné, aby podobná rozhodnutí byla učiněna bez referenda. Samostatná měna je jedním ze symbolů státu. Naši měnu považujeme za základní ekonomický nástroj pro zachování naší ekonomické suverenity. Odmítáme platit € dluhy za krachující státy eurozóny jako je například Řecko.“ Z výše uvedeného vyplývá jednoznačně odmítavý postoj ke společné měně i podmínka referenda, přesto jsem se zeptal na doplňující otázky, které spolu s odpověďmi uvádím zde:


Podpořila by SPD referendum a s ním související objektivní informativní kampaň o společné měně a kdy by takové referendum mělo proběhnout?


Ano, jakmile sesbíráme dostatek podpisů.


Jak chce SPD řešit právní závazek ČR vyplívající z přístupové smlouvy do EU přijmout €, jakmile budeme ekonomicky (nikoliv politicky) připraveni?


Stejně jako Velká Británie. Pokud by se většina v rámci zákona o referendu rozhodla pro vystoupení z EU, tak vše by bylo dále podle č. 50 Lisabonské smlouvy.


KSČM


KSČM na svém webu uvádí Pět priorit pro volby do PS PČR 2021, které se v celku pochopitelně společnou měnou nezabývají, podrobný program jsem nenalezl. S ohledem na poslední stanovisko KSČM od stínového ministra financí Jiřího Dolejše pro analýzu Eura v Česku z listopadu 2020 jsem předpokládal negativní postoj, přesto jsem KSČM zaslal dotaz s prosbou o aktuální stanovisko. Odpověď byla následující:


Postoj KSČM k euru se nezměnil. Otázku přijetí € KSČM váže na referendum, mj. proto podporuje zvýšení všeobecné informovanosti občanů. Historicky budoucnost projektu společné měny KSČM vnímá prizmatem problémů fungování eurozóny, jde podle ní tedy o vztah věcně kritický i s ohledem na fungování Evropského záchranného mechanismu v krizích. Bez vyřešení těchto otazníků KSČM nepovažuje za reálné se o termínu € vůbec bavit. Navíc kvůli covidové krizi jsme se dostali mimo maastrichtská kriteria (3% podílu deficitu na HDP), takže by to ani nebylo aktuálně možné. Prioritu má úkol konsolidace veřejných financí.


ČSSD


ČSSD ve své Programové vizi 2030 z 18. 6. 2021 v části „Zahraniční politika a obrana“ odstavec č. 258 píše, že ČSSD podporuje zásadu, aby Česko směřovalo k přijetí € ve chvíli, kdy to bude pro občany znamenat posílení jejich kupní síly a kdy bude měna stabilní. To podle ní souvisí zejména s nutností posílit kurz české koruny vůči euru, což je možné postupně učinit i vstupem do evropského systému směnných kurzů ERM II, který umožní nastavit stabilní a výhodný kurz koruny i nastolit trend jejího posilování vůči euru, ač v ničem nepředjímá samotné přijetí €.


Z výše uvedeného vyplývá pozitivní postoj ČSSD ke společné měně, avšak na moje doplňující otázky, v jakém časovém horizontu je pro ČSSD vstup do ERM II reálný a co kromě vstupu do ERM II by ČSSD udělala, aby pro Česko přijetí € bylo výhodné a posílilo kupní sílu občanů, jsem odpověď nedostal.


PŘÍSAHA


Hnutí Přísaha ve svém „Plánu pro spravedlivé Česko“ uvádí v bodě 5 „Neustále se otevírá debata o zavedení €“, že nepodpoří zahájení procesu přijetí €, bude hájit českou korunu a měnovou suverenitu České republiky a argumentuje mj. snížením životní úrovně českých domácností nerovným přechodem na € a korunu považuje za symbol, který je potřeba uchovat. Z výše uvedeného je zřejmý odmítavý postoj ke společné měně, přesto jsem položil čtyři doplňující otázky a získal tyto odpovědi:


Jak je myšleno snížení životní úrovně českých domácností nerovným přechodem na €? Jak by toto reálně mohlo nastat změnou měnové jednotky?


ČR je na nižší ekonomické úrovni v rámci EU, zejména vůči nejvyspělejším státům. Potřebuje ještě další období, aby se v ukazatelích ekonomická a platová úroveň a produktivita práce přiblížila k úrovni nejvyspělejších států EU. Pro domácnosti by znamenalo přijetí € za aktuálních podmínek nižší startovací základnu v platové úrovni, a to by se bez kurzového kanálu hůře dohánělo. I proto Přísaha nepodporuje přijetí €. Další viz následující otázka.


Jak chce Přísaha řešit právní závazek ČR vyplývající z přístupové smlouvy do EU přijmout €, jakmile budeme ekonomicky (nikoliv politicky) připraveni?


Podle přístupové smlouvy je povinností € přijmout, ale datum není stanoven. Postupovali bychom obdobně jako Švédsko, které je v identické smluvní pozici jako ČR. Naplňuje podmínky, ale přihlášku do ERM2 nepodává, přestože ekonomickou úrovní patří v EU na špici. Je to plně v souladu se smluvními závazky. Pro ČR je vhodnější ponechat kurzový kanál déle působit a potenciální otázku přijetí € řešit až v okamžiku dosažení vyšší úrovně konvergence. Nikoliv však k EU, ale k našim nejbližším sousedům – Německu či Rakousku. Kurzový kanál při posilování české měny nás může rychleji přiblížit k vyspělejším státům. Jinak by zůstala hlavním konvergenčním kanálem inflace, a to není dobré řešení. Českou měnovou politiku i měnu Přísaha podporuje. Pro státy, které mají rozdílnější ekonomický vývoj či ekonomickou úroveň odlišné od nejsilnější ekonomiky eurozóny je vhodné si zachovat vlastní měnovou politiku, která může na ekonomický vývoj či šoky pružně reagovat. Přísaha považuje za logické ponechat ECB a eurozóně prostor na vyřešení jejich problémů s vnitřní stabilitou a neplněním pravidel v mnoha státech. Poslední krize prokázaly, že € k vyšší konvergenci států nepomohlo.


Byl by pro Vás vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II přijatelný kompromis?


Vstup do směnných kurzů ERM II by znamenal zafixování kurzu (případ Dánska), což by k rychlejší konvergenci nevedlo, kurzový kanál by se uzavřel.


Považujete debatu o přijetí € za uzavřenou, nebo byste podpořili její pokračování, aby měli občané možnost získávat větší spektrum informací?


Debata o přijetí € bude trvale rezonovat v odborných diskusích i ve veřejném prostoru, což je legitimní.


Závěr


Dobrou zprávou je, že se k tak zásadní otázce, jakou je přijetí €, vyjadřují ve svém programu všechna uskupení. Většina z nich ale letos dává od € ruce pryč. Pro jeho přijetí jsou jen dvě. Je to pochopitelné, protože jej upozadily jiné ekonomické otázky související především s Covidem, jasné ale je, že pokud se k tomu nepostavíme konstruktivně, dost možná budeme poslední zemí EU, která nebude mít € a je otázkou, zda je to dobře? Proč nechceme mít společnou evropskou měnu přijímanou na celém světě, když je ten pocit, že jste díky tomu kdekoliv v zahraničí skoro jako doma? Nestojí to ani za zkoušku? Moje iniciativa Euro v Česku i přes současné nálady bude pokračovat v otevírání debaty a šíření osvěty a prosazovat co nejrychlejší vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II.



251 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše