„Dlouhodobý cíl je usilovat o vstup do eurozóny. Co však je možné udělat pro lepší a pružnější využití eura pro naše podniky již dnes, je umožnit jim platbu daní, odvodů a dalších zákonných plateb vůči státu jak v korunách, tak v eurech.“
Hostem naší třetí debaty v rámci cyklu „Euro, nebo koruna?“ na platformě Clubhouse byl předseda KDU- ČSL, poslanec a soukromý zemědělec Marian Jurečka. Podle jeho slov se v rámci jednání koalice SPOLU domluvila na zastávání evropských hodnot i postupných kroků vedoucích ke členství Česka v eurozóně: „Chceme, aby budoucí vláda dělala kroky pro přijetí eura, ať už v otázce debat ve společnosti nebo s podnikatelským sektorem, tak vládního dialogu s Českou národní bankou a zejména důrazu na plnění Maastrichtských kritérií.“
Prvním praktickým krokem na cestě k euru by mělo být umožnění českým firmám hradit povinné platby do státní kasy v eurech i korunách. Česká republika je exportní ekonomikou, většina firem obchoduje se zahraničními subjekty a často i mezi sebou již přijímají euro jako měnu svého businessu. Umožnění plateb státu v eurech by zejména společnostem inkasujícím převážnou většinu svých tržeb v eurech pomohlo snížit dopady kurzových rozdílů a snížení nákladů v podnikání. Tento závazek se dle Jurečkových slov objeví také v programu koalice SPOLU. Jurečka připouští, že zavedením tohoto mechanismu by stát na sebe bral určité kurzové riziko, nicméně věří, že mechanismus lze nastavit funkčně a v umožnění volby měny platebního styku se státem vidí jednoznačný přínos pro celý podnikatelský sektor.
Veřejná diskuse o euru chybí
Téma euro je dnes z důvodů koronavirové krize upozaděno a odhad vývoje stability eurozóny v době, kdy ještě probíhá pandemie koronaviru, není jednoduchá, míní Jurečka. Podle něj měla být debata o přijetí eura v Česku otevřena již před lety, kdy země zažívala ekonomickou konjunkturu a plnila konvergenční kritéria. Hlavní příčinu stagnace v otázce přijetí eura vidí Marian Jurečka především na nejvyšší politické úrovni: „Kdyby předseda vlády, ministryně financí, prezident, tyto klíčové osoby, měli jiný postoj k debatě o euru, minimálně byli otevření ji vést a vysvětlovat, že je to ku prospěchu České republiky, vnímání společnosti by bylo jiné.“ Dle Jurečky, diskurz debaty kdysi definoval již bývalý prezident Václav Klaus a od té doby se od nastoleného negativního narativu nedaří posouvat mínění společnosti dál. „Bohužel k tomu přispívají i politici, kteří se řídí pouze průzkumy veřejného mínění a nečiní nic pro to, aby se otevřela kritická debata,“ míní Jurečka.
Diskuse se dotkla také doby vládního působení Mariana Jurečky v letech 2014-2017. Jurečka si nemyslí, že by tehdejší vláda Bohuslava Sobotky v otázce přijetí eura stagnovala: „Byla snaha plnit zejména Maastrichtská kritéria, existoval také záměr stát se zemí se statutem pozorovatele a zapojit se jako kandidátská země do ERM II.“ Dle Jurečky však do debaty významně zasáhlo ministerstvo financí s negativním postojem, kdy tehdejší ministr financí Andrej Babiš zastával názor, že vstup do mechanismu ERM II není věc, která by měla pro Česko smysl.
KDU-ČSL má přijetí eura v programu dlouhodobě, vztah k euru u vlastních voličů však Jurečka hodnotí jako vlažný, kdy zhruba 49 % voličů KDU-ČSL s přijetím eura nesouhlasí. V této oblasti vidí Jurečka velký prostor pro zlepšení komunikace. V debatách s občany, zejména se staršími ročníky naráží často na tytéž překážky: lidé jsou na korunu zvyklí, koruně důvěřují, mají strach z neznáma. Dle Jurečky je úkolem politiků vysvětlovat jak funguje vztah eura ke koruně a jak úzce je česká koruna svázána s hodnotou eura: „Toto by měla dělat každá strana, která má ve svém podtitulku proevropská.“
Podílet se na sanaci chyb, je součástí blahobytu, který nám stabilní evropský prostor přináší
Moderátor debaty a předseda občanské iniciativy Euro v Česku Michael Pascal Večeř, zmínil také povinnosti, které vstup do eurozóny přinese. Jednou z nich je úhrada příspěvku do Evropského stabilizačního mechanismu. Podle Mariana Jurečky eurozóna přináší řadu benefitů, přičemž největší přidanou hodnotou je dlouhodobá stabilita přinášející prosperitu a rozvoj infrastruktury, vědy a výzkumu, vzdělávání a dalších oblastí ekonomiky. Příspěvek do stabilizačního mechanismu vnímá jako součást zachování této stability a budoucího růstu, nikoli jako placení dluhů za jiné. „Naučme se v ČR přemýšlet nejen jednostranně co je výhodné teď pro mě, ale co je výhodné také pro naši budoucnost, pro budoucnost našich dětí,“ vyzývá Jurečka.
foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images