Vyhledat

Senát jednal o přijetí eura

Senát na schůzi 20. července 2022 projednal aktuální připravenost přijetí eura v Česku. Ve svém usnesení pak vládě připomněl závazek přijmout společnou evropskou měnu a vyzval ji, aby jej do 31. ledna 2023 informovala o tom, jakým způsobem jej naplňuje.


Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek na 27. schůzi Senátu, která se konala 20. července 2022, namísto ministra financí Zbyňka Stanjury, představil Konvergenční zprávu Evropské komise, která byla vydána 1. června 2022. Ta každé dva roky hodnotí pokrok členských států mimo eurozónu v plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií, která jsou nezbytná pro přijetí eura.


Letošní konvergenční zpráva potvrdila, že Chorvatsko splnilo všechna kritéria a od 1. ledna 2023 se stane 20. členem eurozóny. Česko dle zprávy plní kritéria veřejných financí a dlouhodobých úrokových sazeb, ale neplní kritérium cenové stability, ani kurzové kritérium, neboť se neúčastní systému ERM II. Přesto podle ministra Beka vláda pokračuje v přípravách na přijetí eura, byť nestanovila datum jeho přijetí, ani o stanovení data v horizontu současného volebního období neuvažuje.


Po úvodním slovu ministra Beka proběhla rozprava, ve které vystoupili k tématu přijetí eura 3 senátoři.


Senátor za Hnutí STAN David Smoljak se ministra Beka tázal, jaké konkrétní kroky směrem k přijetí eura vláda dělá? Jestli bude obsazena funkce národního koordinátora pro zavedení eura a kdy vstoupíme do systému ERM II? Zmínil také, že nechápe, jaká výhoda nám plyne z toho, že utrácíme stovky miliard korun za intervence za českou korunu nebo jak je možné, že země, které vstoupily do EU daleko za námi, tak o mnoho dříve vstupují do eurozóny. Otázka, jestli vstoupíme do eurozóny, je podle něj mnohem víc strategická a politická, než jenom monetární. Euro nám může pomoci vrátit se do centra evropské politiky a stát se sebevědomější zemí.


To, že je přijetí eura na výsost politická, nikoliv ekonomická debata si myslí i senátor Pavel Fischer. Rozdíl mezi Českem a eurozónou začíná být propastný. Eurozóna drží velmi nízko svoje úrokové sazby. Je velmi výhodné tam například jít do banky a vzít si úvěr, ale když podnikatel nebo občan přijde do banky v Česku a bude žádat o totéž v korunách, zjistí, že život je tu mnohem nákladnější. Velké firmy to třeba nakonec dokáží obejít a seženou si úvěry v eurech, ale běžní občané ne, a to může vést k velké polarizaci společnosti a vyhrocení situace.


Lukáš Wagenknecht, senátor za Piráty, nevidí logiku ani v tom, že si stát v eurech rád půjčuje, v eurech budeme účtovat, ale nechceme eurem platit. Koruna je podle něj symbol a možná i určitý vzdor vůči hlubší evropské integraci. Přesto si myslí, že ekonomická situace nás k euru nakonec sama dovede.


Ministr Bek reagoval, že příznivé okno pro vstup do eurozóny jsme v minulosti promeškali a nyní se uzavřelo, protože v tuto chvíli nejsme schopni plnit přístupová kritéria. Abychom je mohli plnit, musíme stabilizovat veřejné finance a zvládnout inflaci, což se ale nepochybně nestane v krátkém čase. Do té doby můžeme vést politickou debatu, jak chceme, ale nebudeme s to euro přijmout.


Senát na závěr rozpravy přijal usnesení, ve kterém připomíná, že se Česko k přijetí společné evropské měny zavázalo a oceňuje, že vláda pokračuje v přípravách na přijetí eura a podporuje zavádění všech nezbytných kroků, které povedou k tomu, aby Česko bylo na vstup do eurozóny připraveno co nejdříve. Senát zároveň žádá vládu, aby jej do 31. ledna 2023 informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení.


Celou rozpravu si můžete pustit zde:



724 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše