Ještě na začátku letošního roku panoval na straně spotřebitelů optimismus z vývoje kurzu koruny, která nebývale posilovala a dostala se i pod hranici 25 Kč za euro. Jakmile však propukla pandemie, propadla se takřka ze dne na den o 11 % na rekordních 27,81 Kč za euro. Spolu s korunou tak padl mýtus o tom, že nás vlastní měna v krizi ochrání.
Když Česká národní banka v dubnu 2017 ukončila devizové intervence, které nás stály 2,012 bilionů korun, většina ekonomů očekávala rychlé posílení koruny až k 24 Kč za euro. Tyto prognózy se však oproti očekávání začaly pozvolna plnit až s dvouletým zpožděním. Přesto zavládl v ekonomických kruzích optimismus, že se v predikcích přeci jen zas tak moc nezmýlili. Doposud tak vše vypadalo, že odborní zastánci vlastní nezávislé měny mají podložené argumenty.
Vlastní měna je nástroj, ale i riziko
Zastánci koruny považovali vlastní měnu za další nástroj navíc, který nám pomůže v dobách krize s tlumením ekonomických šoků, jakoby však zapomněli na průběh krize z roku 2009, kdy se česká ekonomika zotavovala ještě dlouho poté, co státy eurozóny již vykazovaly hospodářský růst. Současná situace nám však umožní druhou prověrku koruny v přímém přenosu. Ta by se dala přirovnat k malé rybářské loďce na rozbouřeném moři, vedle které pluje velká letadlová loď, jež ztělesňuje euro. A tuto paralelu dokazují i reálná čísla. Zatímco 17. února 2020 byl kurz 24,795 Kč za euro, o měsíc později 24. března 2020 se propadl na rekordních 27,81 Kč za euro. Od té doby jako ve vlnách osciluje mezi 27 a 28 Kč. Odpůrci eura budou argumentovat tím, že se vůči dolaru propadlo i euro, což je pravda, ale nevědomky tak používají argument sami proti sobě, protože koruna vůči dolaru dlouhodobě kopíruje trend eura, jenže zatímco euro se v rozbouřeném moři současné krize lehce pohupuje, koruna se propadla o řád hlouběji a způsobuje tak spotřebitelům i exportérům mořskou nemoc (Graf 1).
Exportéři by raději stálý kurz
Intervence České národní banky a následující vývoj kurzu nebyly příznivými faktory pro brzké přijetí eura, protože kurz 27 Kč za euro by oslabil kupní sílu našich občanů. Zastánci intervencí tvrdily, že takový kurz podporuje český export, zapomněli ale dodat, že podporuje také levnou pracovní sílu. Česká republika dnes dosahuje zhruba úrovně 90 % HDP průměru EU, zatímco u platů je to jen 30 %. Tento přístup také brání modernizaci naší ekonomiky, jak se to podařilo třeba Estoncům. Pro exportéry však nakonec není tak zásadní, jaký bude kurz při přechodu, jakožto jeho stabilita. Stálý kurz podnikatelům umožní lepší dlouhodobé plánování, díky kterému by jim odpadly nemalé transakční náklady na převod měn a na kurzové zajištění. A jaká měna má nejstálejší kurz vůči euru, ve kterém obchoduje drtivá většina našich firem? Jedině zase euro.
Koruna je drahé pozlátko
Dopad současné krize pro nás bude tvrdý. Ministryně financí Alena Schillerová dnes oznámila, že počítá se schodkem 300 mld. Kč i v roce 2021. Tímto tempem se může lehce stát, že se naše zadlužení začne rapidně přibližovat tolik euroskeptiky kritizovanému jižnímu křídlu eurozóny. Zároveň s tím ČNB 11. května na setkání s analytiky zveřejnila další prognózu kurzového vývoje a ta vůbec není radostná (Graf 2), i přestože její prognózy řadí odborníci spíše mezi ty optimističtější.
Podle ní nelze čekat brzké posílení koruny a tak naše kupní síla oproti zemím eurozóny na dlouho výrazně oslabila. Až budete na obědě na Slovensku nadávat, jak se tam kvůli euru zdražilo, vězte, že důvodem zdražení není euro, ale naše koruna. Oběd na Slovensku totiž bude stát pořád 8 €, zatímco pro nás to bude místo únorových 197 Kč dubnových 223 Kč.
A pokud si plánujete koupit třeba novou televizi nebo mobil, neotálejte. Nejčernější scénář ČNB v souvislosti s potenciální druhou vlnou koronaviru, totiž počítá s kurzem až 32 Kč za euro (Graf 3) a případnou další intervencí.
Nejenže by pak slovenský oběd stál místo 197 Kč, resp. 223 Kč celých 256 Kč, ale také by to byl horší nominální kurz, než měli Slováci se svojí korunou při vstupu do eurozóny (30,126 Sk za euro), přičemž pamětníci jistě pamatují, že česká koruna bývala o 20 % silnější než slovenská. To už dlouho neplatí - pokud bychom přepočítávali kurz, dnešní „slovenská koruna“ nás díky euru ve své síle předběhla.
Na pobyt v Tatrách tak raději zapomeňte. A stejně tak se vám výrazně prodraží dovolená i v Chorvatsku nebo Bulharsku. Obě tyto pro nás oblíbené turistické destinace totiž mají měny navázány na euro, které mají v plánu přijmout do tří let. Tamní ceny tak pro nás budou vyšší. Zároveň oslabování koruny významně prodraží cenu samotných zájezdů, protože cestovní kanceláře nakupují své služby v eurech. S naší korunou tak bude nejlepší volbou dovolená na Slapech, zatímco Slováky tyhle problémy minou. V porovnání s nimi zchudneme. Je na čase položit si otázku zda nám taková cena koruny stojí za to. Odpůrci eura často argumentují, že koruna je symbolem naší státnosti, ale hrdí Slováci zůstali Slováky i s eurem.