Ve virtuálním hlasování českého parlamentu, které uspořádala občanská iniciativa Euro v Česku, převážily odevzdané hlasy pro euro. Hlasování se zúčastnila polovina všech poslanců a senátorů.
Obrázek 1: Výsledky hlasování za jednotlivé komory parlamentu
Podpora eura ve společnosti stoupá a nyní je nejvyšší od roku 2009. Kromě veřejné debaty podporované naší iniciativou Euro v Česku a některými politiky a ekonomy, patří mezi hlavní příčiny především strach Čechů o jejich finanční bezpečnost způsobený především inflací a válkou na Ukrajině. Tyto dvě události mají rozsáhlé ekonomické dopady na celou společnost, a tak se lidé i média čím dál více ptají, zda by nám s eurem po letech odmítání přeci jen nebylo lépe.
Obrázek 2: Podpora eura v Česku
Další událostí, která na debatu o euru bude mít vliv je nastávající české předsednictví v EU, během kterého přistoupí ke společné měně Chorvatsko.
Proto nás zajímalo, jestli současnou situaci reflektují a jak se na přijetí eura dívají naši zvolení zástupci. Z toho důvodu jsme uspořádali virtuální hlasování obou komor parlamentu, které probíhalo mezi 25. dubnem a 20. červnem. Více si o zahájení hlasování můžete přečíst zde.
Výsledky hlasování
Našeho virtuálního hlasování o přijetí eura se zúčastnilo celkem 138 poslanců a senátorů, tedy asi polovina v obou komorách parlamentu. V senátu euro získalo 56,1 % a ve sněmovně 52,6 % hlasujících. Návrh by tedy prošel. Největší podporu ve sněmovně má přijetí společné měny u TOP 09, kde získalo 100 % hlasů všech hlasujících, následují STAN s 86,2 % a KDU-ČSL s Piráty shodně s 66,7 %.
Obrázek 3: Tabulka s celkovými výsledky hlasování
ANO a ODS mlčí
Největší podíl hlasujících ve sněmovně tvořili poslanci a poslankyně STAN a TOP 09, u kterých účast na hlasování přesáhla 85 %. Naopak nejméně hlasů, ať již pro, proti, nebo zdržení se, dodala ODS s 15 % následovaná hnutím ANO s 30% účastí. Ze 103 nehlasujících poslanců a poslankyň tvořili zástupci zvolení právě za ODS a ANO více než tři čtvrtiny. Tato dvě největší politická uskupení tak v tuto chvíli otázku eura bojkotují navzdory tomu o jak zásadní věc jde.
Obrázek 4: Tabulka s výsledky hlasování v poslanecké sněmovně
Názory politiků
Kromě odpovědi na otázku, zda by hlasovali pro přijetí eura, měli politici také možnost přidat svůj komentář.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš zhodnotil, že v současnosti Česko nesplňuje přístupová kritéria a hlasování tak není reálné, nicméně kdybychom podmínky splňovali a nenacházeli se hned v několika souběžných krizích, hlasoval by pro přijetí. Prioritu nyní vidí ve splnění přístupových kritérií, především zkrocení inflace a vstup do systému stabilizace kurzu ERM 2, které by našim domácnostem a firmám usnadnily zvládání obtížné situace v mezinárodní ekonomice, podobně jako ji zvládají jiné sousední země, např. Slovensko nebo Rakousko.
Podobně se vyjádřil i předseda STAN Vít Rakušan. Přijetí eura podle něj nyní není reálné, kvůli neplnění přístupových kritérií, ale je rád, že současná vláda se k jejich splnění ve svém programovém prohlášení zavázala, což dle jeho slov naší ekonomice jenom prospěje. Podle něj je na čase začít seriózní veřejnou debatu o výhodách i nevýhodách členství v eurozóně, přičemž osobně nyní vidí více výhod.
Miroslav Zborovský, poslanec za KDU-ČSL, také vidí zásadní problém v neplnění přístupových kritérií, i když z dlouhodobého hlediska vnímá přijetí eura jako důležitý krok pro další rozvoj české ekonomiky. Je neoddiskutovatelný fakt, že euro je dominantní měnou v EU a vzhledem k tomu, že více než 80 % českého exportu jde do EU, je nezbytné s tím počítat.
Podle Karla Haase z ODS není správná otázka zda euro přijmout, protože jsme se k tomu zavázali přístupem do EU. Správná otázka je kdy euro přijmout? V současné době podle něj nevýhody a rizika z přijetí eura pro Česko převyšují výhody a přínosy. Mezi důvody uvedl, že ztrátou nezávislé měnové politiky by se fiskální politika stala jediným nástrojem pro stabilizaci české ekonomiky a některé předchozí vlády na to podle něj nebyly dost rozpočtově odpovědné.
Senátor Pavel Fišer naopak v přijetí eura vidí převažující výhody. Za koruny dnes nakupují především důchodci, občané na sociálních dávkách nebo zaměstnanci, zatímco podnikatelé a firmy mají možnost provádět operace rovnou v eurech. To vytváří silné pnutí. Voliči uvažují v národní měně, zatímco hospodářství má otevřené dveře do eurozóny, kde platí docela jiná pravidla – například z hlediska úrokových sazeb. I proto je podle něj nejvyšší čas toto pnutí odstranit a přejít do eurozóny.
Obrázek 5: Tabulka s výsledky hlasování v senátu
České předsednictví v EU a euro
Česko poprvé předsedalo EU v roce 2009. Od té doby uplynulo 13 let a málokdo by si tenkrát vsadil, že při příštím předsednictví stále nebudeme patřit do eurozóny. Téma přijetí eura na dlouho zmizelo a v roce 2017 po jmenování Oldřicha Dědka členem bankovní rady ČNB dokonce osiřel post národního koordinátora pro zavedení eura, když vláda nejmenovala jeho nástupce. Úlohou národního koordinátora je při tom především koordinace institucí a komunikace s veřejností, která nyní chybí a nahrává tak šíření dezinformací a nepravd. Současná vláda by tak v duchu renesance evropanství způsobené agresí Ruska měla koordinátora znovu jmenovat. Nejenže by to bylo vhodné politické gesto našeho členství v EU, ale pomohlo by to i kultivaci a moderování objektivní a seriózní debaty.
Dalším krokem, který se sice během českého předsednictví nestihne, ale je reálný v tomto volebním období, by měl být vstup do mechanismu směnných kurzů ERM2, čímž bychom posílili bezpečnost naší měny a jistoty českých firem vůči abnormálním výkyvům kurzu koruny k euru. Zároveň bychom tím splnili jednu z přístupových podmínek, což by neznamenalo, že euro musíme přijmout hned poté, ale byli bychom připraveni k jeho rychlému přijetí ve chvíli, kdybychom se k tomu definitivně rozhodli. V parlamentu by oba tyto kroky podporu našly.