Vyhledat

Euro potřebujeme víc, než kdy dříve

Občanská iniciativa Euro v Česku volně navazuje na Clubhouse debaty „Euro nebo koruna?“ a připravila sérii moderovaných diskusních debat k otázkám přijetí eura v České republice. Prvními hosty tohoto formátu byli Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty a předseda Evropské pirátské strany a Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.


Oba hosté jsou známí spíše jako zastánci přijetí eura, moderátor a zakladatel iniciativy Euro v Česku Michael Pascal Večeř si jejich postoje prověřil již v úvodu duelu otázkou, zda je euro tématem pro Česko i v době, kdy je naše ekonomika hluboce zasažená koronavirovou krizí. Tomáš Prouza potvrdil, že přijetí eura tématem bezesporu je, a právě nyní je doba, kdy by se mělo stát tématem klíčovým. Dle Prouzy sehraje právě členství v eurozóně důležitou roli především v postcovidovém období, kdy ve všech zemích unie budou postupně omezovány prostředky na financování vládních podpůrných programů, dojde k navýšení nezaměstnanosti, růstu cen a dalších výkyvů makroekonomických ukazatelů. V těchto případech je pro národní ekonomiky euro bezpečným přístavem, zajišťujícím menší turbulence a šoky, kterým malá, plně otevřená ekonomika, platící vlastní měnou bude čelit mnohem hůře. Prouza poukazuje také na mikroekonomickou úroveň celé problematiky, tedy jak čeští podnikatelé obstojí v unijní konkurenci: „České firmy budou s firmami ze zemí eurozóny v obrovské nevýhodě, budou muset vynakládat velké náklady na zajišťování kurzového rizika. Místo poplatků bankám mohli čeští podnikatelé investovat do rozvoje podnikání, inovace výroby, platů, zkrátka do čehokoli smysluplného si představíme. Zajišťování rizik je ta nejméně produktivní investice, kterou si umím představit.“


Mikuláš Peksa zmínil další důležité aspekty nečlenství mezi zeměmi platícími eurem: „Díky velikosti eurozóny se země platící eurem vyrovnávají s již nastalou krizí s menšími dopady.“ Předseda Evropské pirátské strany zdůraznil především na tempo, jakým vláda Andreje Babiše Českou republiku zadlužuje. „Bez eura zadlužení roste o to rychleji, obsluha státního dluhu se totiž kvůli vyšším úrokovým sazbám prodražuje a stává se jen velmi málo předvídatelnou položkou v rozpočtu. Země platící eurem si půjčují za mnohem méně než v současnosti Česká republika. “ Peksa dodává, že nazrál čas, kdy by Česká republika měla měnovou politiku výrazně přehodnotit.


Členství v eurozóně jako garance potřebných strukturálních reforem


V ekonomické části debaty se dostalo na příklady zemí eurozóny zasažených krizí v letech 2009 – 2010, konkrétně Portugalska a Irska, kterým ozdravná kůra naordinovaná euroskupinou pomohla a dnes patří například Irsko k nejrychleji rostoucím zemím Evropy. Podle Prouzy eurozóna vyžaduje pravidla a nedává prostor populismu: „Eurozóna nutí vlády nekupovat si ekonomický klid a tisknout peníze, a to tady zoufale potřebujeme.“ Předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu dodává, že jsme po odchodu Velké Británie devátou největší zemí unie a neplatíme eurem, v tom vidí také strategické riziko: „Pro Českou republiku je důležité hledat partnery také mimo střední Evropu, to eurozóna slušně učí.“

Také Mikuláš Peksa vidí v členství v eurozóně především stabilitu, zajišťující hospodářský růst a záruku doprovodných strukturálních reforem, ke kterým mají obvykle vlády díky jejich nepopularitě nechuť.


Euro jako priorita příští vlády?


Mikuláš Peksa potvrdil, že koalice Piráti a Starostové vstup Česka do eurozóny v programu mají a je to přesvědčení obou subjektů v tomto uskupení. Vyjádřil však spíše skepsi nad jednoznačností v této otázce u budoucího možného koaličního partnera SPOLU: „Vývoj otázky eura v Česku závisí na poměru sil mezi stranami ve snad „proeurové“ budoucí vládě. Rozhodnou voliči.“


Z debaty vyplynulo, že Česká republika na přijetí eura nemá širokou politickou dohodu, která by přežila jedno volební období. Tomáš Prouza zastává postoj, že v tom byli naši nejbližší sousedé na Slovensku lepší. Přestože se v klíčové době roku 2006 vlády vyměnily, přijetí eura, ke kterému se zavázaly v roce 2003, nezpochybňovaly. „Doufám, že příští vláda dovede Česko do ERM II a bude budovat politický konsenzus, více než o 101 hlasech.“, míní Prouza. Pokud by se to podařilo, mohlo by se od příští vlády euro přijmout do šesti let. Největší náklady ale bude nést podle Prouzy právě nová vláda, která bude muset přesvědčit veřejnost a vsadit veškerý svůj politický kapitál: „Nová koaliční vláda má za úkol vygenerovat paní/ pana EURO, který si bude muset poradit nejen se skeptickými občany, kterým chybí zásadní informace, ale také s ekonomy a jinými lidmi, co si na konci eurozóny dělali kariéru.“


Oba aktéři se shodují, že pro budoucí debatu o zavedení eura v Česku je důležité, aby zesílil především hlas byznysu. Budoucí vláda, která bude chtít obnovit celonárodní diskusi, musí více zapojit velké společnosti a především jim zdůvodnit, proč by měly do takové diskuse vstupovat. „V jiném případě velké firmy i nadále přelijí své náklady na menší subdodavatele, kteří nemají mechanismy, jak se bránit a zároveň udržet v oboru“, doplnil Prouza. Hovoří také o jednorázových nákladech, které firmám při přechodu na jinou měnu vznikají. V době, kdy byl v letech 2005-2006 prvním koordinátorem pro zavedení eura v ČR, vznikla ve spolupráci se Svazem průmyslu a obchodu studie, z níž vyplývá, že náklady v podobě například přechodu na jiné účetní systémy, či aktualizace smluv a formulářů se českým podnikatelům zaplatí cca za ¾ roku. Stejně tak jako podnikatelům je podstatné vysvětlovat přínosy eura široké veřejnosti a přímo je modelovat na jejich denní spotřebě, uzavírá diskusi Mikuláš Peksa.


Celou debatu si můžete zpětně pustit zde.



73 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše