Vyhledat

Vím, jak zkrotit inflaci

Aktualizováno: 16. 11. 2021

Česko trápí prudký růst cen za zboží i energie. Na řešení většiny problémů jednoduchý recept neexistuje, na tenhle však ano.


Minulý týden Česká národní banka aktualizovala svou prognózu vývoje inflace v Česku. Ta podle ní dosáhne na přelomu roku závratných 7 %. Takovou inflaci v EU neměla dlouho žádná země. Proto se naše centrální banka rozhodla pokusit se jí zkrotit již druhým razantním zvýšením úrokových sazeb za poslední měsíc. I kdyby tento nejistý pokus měl pomoci, jeho účinky by se na inflaci projevily nejdříve za rok. Mezitím však ČNB svým krokem zdražila Čechům hypotéky a českým firmám úvěry. Zatímco aktuální základní úroková sazba je u nás 2,75 %, Evropská centrální banka vyčkává a drží úroky na nule. V praxi to pak znamená, že eura jsou pro české podniky levnější, a tedy výhodnější než koruny. Velké firmy, které dosáhnou na eurové úvěry toho využijí a malé a střední firmy zůstanou v nevýhodě a budou si půjčovat drahé koruny. Na jedné straně tak uvidíme spontánní přechod na euro u velkých firem a na druhé straně snižování konkurenceschopnosti malých a středních firem. V obou případech je to spíš další problém než řešení předcházející situace.


Přitom recept je snadný. Stačilo by po sedmnácti letech členství v Evropské unii konečně přijmout euro. Udělalo to už sedm zemí z těch dalších devíti, co s námi v roce 2004 do EU vstupovaly. Všechny tyto země díky tomu mají dlouhodobě nižší inflaci než Česko, které naopak patří mezi ty státy, kde se zdražuje nejvíc. Kurzové riziko totiž patří mezi zásadní faktory zvyšující inflaci. Když se na to podíváme v konkrétních číslech, průměrná inflace v Česku byla loni 3,28 %, zatímco v eurozóně jen 0,25 %. Inflace samozřejmě není stejná ve všech zemích eurozóny, pro konkrétní příklad ale nemusíme chodit daleko. Strukturálně i historicky podobnou ekonomikou je Slovensko. Největší rozdíl je v tom, že my jsme si nechali korunu, zatímco oni už před 12 lety přijali společnou měnu. Slováci měli loni inflaci 2,02 %. Češi si tak za stejné nákupy v uplynulém roce připlatili o bezmála 20 mld. korun navíc než Slováci. Když k tomu připočteme i hypotéky, u kterých měli Slováci v roce 2020 průměrnou úrokovou sazbu 0,5 %, zatímco Češi ve stejném období 2,2 %, zjistíme, že si Češi na svých hypotékách loni připlatili navíc oproti Slovákům 4,32 mld. korun. Jen na nákupech a bydlení jsme tak loni zaplatili o 25 miliard korun víc, než jsme museli.


Přesto z nepochopitelných důvodu Češi raději uvěřili euromýtům než číslům a euro odmítá většina obyvatel. Velkou roli hraje také sentiment a iluze nezávislosti měnové politiky na vnějších ekonomických jevech, kterou politici rádi živí. Abych se alespoň pokusil něco změnit a otevřel lidem oči, založil jsem před dvěma lety občanskou iniciativu Euro v Česku, jejímž cílem je zvyšování informovanosti o společné evropské měně. Jezdíme po obcích, kde debatujeme s občany, pořádáme také online debaty s odborníky, politiky i ekonomy, dokonce jezdíme dělat průzkumy a rozhovory k našim sousedům. To ale samo o sobě nestačí a pokud nová vláda nezačne lidem více vysvětlovat složitou pravdu, budeme okrádáni dál.


Michael Pascal Večeř

49 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše