top of page
Vyhledat

Prezidentští kandidáti a euro

Prezidentské volby jsou za dveřmi. Mnozí ještě nejste rozhodnuti, koho budete volit. Třeba Vám pomůže v rozhodování i názor jednotlivých kandidátů na přijetí eura. Většina je pro.


O přijetí eura v Česku rozhodne vláda. Prezident ale může tuto věc významně ovlivnit. Jmenuje guvernéra a členy bankovní rady České národní banky. Ta každý rok ve spolupráci s ministerstvem financí dává vládě doporučení k přijetí, resp. nepřijetí společné měny. Prezident svou vahou může rovněž moderovat debatu ve společnosti a ovlivňovat veřejné mínění. Proto je pro nás dobrou zprávou, že většina prezidentských kandidátů je pro euro v Česku.


Na začátku listopadu jsme všem kandidátům rozeslali anketní otázku, zda by v prezidentském úřadu podpořili přijetí eura. Zároveň mohli k odpovědi přidat i vlastní komentář. Odpověděli všichni kandidáti až na jednoho – Andreje Babiše. U něj tak lze vycházet z jeho názorů, které nám průběžně poskytoval jako premiér, nebo třeba z ankety, kterou 3. prosince zveřejnila Česká televize v Událostech, kde odpověděl, že je proti přijetí eura v Česku. Pro potřeby naší ankety jsme se však řídili jen odpověďmi zaslanými kandidáty výlučně v rámci našeho prezidentského dotazování.


Z devíti kandidátů bylo 6 pro přijetí eura, 2 proti a 1 se nezúčastnil. Jak již bylo popsáno výše, nezúčastnil se Andrej Babiš. U ostatních kandidátů, kteří jasně neuvedli, zda jsou pro, nebo proti přijetí eura, jsme postoj dovodili z kontextu. Nejvíce nejednoznačnou odpověď, ze které nebylo možné s jistotou dovodit závěr nám poslal Marek Hilšer. Z jeho dlouhodobých postojů i výše jmenované ankety České televize v Událostech však lze předpokládat pozitivní postoj k přijetí eura, a proto jsme nakonec po delším váhání započítali jeho odpověď mezi ty podporující přijetí eura. V odstavcích níže přikládáme jednotlivá vyjádření kandidátů v plné formě v pořadí podle abecedy.


Jaroslav Bašta: Ne. Euro bych nepodpořil.


Karel Diviš: V aktuální situaci, kdy bojujeme s vysokou inflací a česká ekonomika výrazně neprosperuje, tak se Česká národní banka i česká koruna jako vlastní a samostatný nástroj měnové politiky výrazně hodí, a proto bych nyní euro rozhodně nepřijímal. Z dlouhodobého hlediska jsme se k přijetí eura zavázali, byť trochu jako "chytrá horákyně" bez konkrétního termínu. Moje stanovisko je takové, že ani já bych nebyl nějak výrazně proti jeho přijetí za předpokladu, že budou striktně a bez výjimek dodržována Maastrichtská kritéria napříč Evropou a česká ekonomika bude v takové kondici, že vstupem do eurozóny nepoškodíme majetek a úspory našich občanů (prostě nebudeme vstupovat za nevýhodného kurzu pro občany). Jak moc jsou tyto dva předpoklady reálné a kdy mohou nastat současně nevím, a proto asi budeme ještě chvíli vyčkávat v pozici "chytré horákyně".


Pavel Fischer: Ano. Dnes má česká ekonomika zčásti vedené účetnictví v eurech. Naopak za koruny dnes nakupují především důchodci, občané na sociálních dávkách nebo zaměstnanci, zatímco podnikatelé a firmy mají možnost provádět operace rovnou v eurech. To vytváří silné pnutí. Voliči uvažují v národní měně, zatímco hospodářství má otevřené dveře do eurozóny, kde platí docela jiná pravidla – například z hlediska úrokových sazeb. I proto jsem toho názoru, že je nejvyšší čas toto pnutí odstranit a přejít do eurozóny, a to i přesto, že samotná monetární unie dnes čelí obrovskému pnutí mezi centrem a periferií, především z pohledu výkonu hospodářství a rozdílných očekávání z hlediska úrokových sazeb.


Marek Hilšer: Český průmysl a naši exportéři si euro žádají, protože je jim ku prospěchu a z ekonomického hlediska dává smysl. Na druhou stranu české veřejné mínění euro prozatím odmítá. Je tedy třeba vést debatu tak, aby euro nebylo přijímáno proti vůli občanů. Jako prezident bych tuto debatu určitě podporoval, ale je třeba také říci, že v současné době ČR nesplňuje Maastrichtská kritéria pro zavedení eura, a tím pádem není přijetí eura v perspektivě zhruba pěti let na pořadu dne.


Danuše Nerudová: Ano. Zavedení eura je politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a sněmovny. Osobně považuji jeho přijetí za rozumný krok, který má řadu dobrých ekonomických důvodů – nižší úrokové sazby i nižší inflaci v zemích, kde euro mají, prospěch z evropského trhu. Vnímám ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je dát do pořádku veřejné finance. Právě současná krize je příležitostí k základním reformám. Druhou překážkou je postoj veřejnosti. Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve získat pro přijetí eura důvěru.


Petr Pavel: Jako občan jsem pro. Ale neměli bychom se přitom nechat strhnout nějakou emocí, ať přehnaně pozitivní, nebo přehnaně negativní. Vláda musí situaci racionálně vyhodnotit. Stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat.


Josef Středula: Česká republika se zavázala k přijetí eura podpisem přístupové smlouvy k EU. Není to pouze otázka přijetí měny, ale také nákladů, které s tím souvisí. Bude-li ČR stabilně plnit maastrichtská kritéria a dosáhne reálné konvergence, mohl by začít proces jeho přijetí. Zatím to bohužel neplní.


Tomáš Zima: Nejprve si musíme v odborné diskusi říct, jak a kdy můžeme splnit přístupová kritéria. Jakmile splníme kritéria, pak ano. Bude to lepší pro stabilitu a předvídatelnost v podnikatelském prostředí. Jsme otevřená ekonomika.




441 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page