Vyhledat

Přijetí eura brzdí nedostatek politické odvahy

„K přistoupení k euru potřebujete vizi, politickou odvahu, lídry, kteří ji mají a jsou odhodlání jít proti průzkumům veřejného mínění, a kteří jsou zejména ochotni nést za svá rozhodnutí politickou odpovědnost.“


Do série debat “Euro, nebo koruna?” na Clubhouse tentokrát přijal pozvání k diskusi politik, diplomat, podnikatel, hlavní vyjednavač při vstupu Česka do Evropské unie, první český eurokomisař, místopředseda Evropského parlamentu, zastupitel Středočeského kraje, předseda hnutí HLAS a také nedávno zvolený člen Předsednictva Eura v Česku Pavel Telička. Jméno prvního českého eurokomisaře stále táhne. O jeho zkušenosti a názory na vývoj a směřování Evropské unie a zejména postavení Česka v ní je pořád zájem. Dokázala to také rekordní účast na našich dosavadních Clubhouse debatách. V živelné diskusi se otevřela řada zajímavých témat.

Preference na prvním místě


Podle Pavla Teličky v Česku dlouhodobě převládá starost o politické preference a především absolutní příklon k populismu velké části politické scény, navzdory kritickému uvažování, co je pro Česko a jeho budoucnost skutečně přínosné. V diskusi potvrdil, že také například v Německu nebylo přijetí společné měny euro z počátku populární, jak mezi obyvateli, tak také v určité části byznysu: „Vzdání se dosavadní měny znamenal krok do neznáma, nastolení nového pořádku a určité ztráty v podobě opuštění silné marky, přesto německá politická reprezentace byla jednou z hybných sil vytvoření hospodářské měnové unie.“ Takovouto politickou odvahu však neprojevila žádná z českých vlád. Telička připouští, že určité náznaky mohly být zřejmé za doby vlády Vladimíra Špidly či premiéra Bohuslava Sobotky, byly to však náznaky velmi vlažné, které přebila další agenda.


Telička míní, že euro je dnes rozhodně jinou měnou, než v době, kdy jsme do unie vstupovali: „Je to měna, která prošla krizí. Tu sice euro nevyvolalo, ale při tvorbě smluvní hospodářské a měnové unie nebylo plně pamatováno na tyto situace. Eurozóna však vyšla z této krize posílena, byla upravena institucionálně-právní struktura, která vytváří nárazníkový, ochranný val, ten dokáže hospodářské otřesy zcela eliminovat nebo zmírnit.“ Toto je podle Teličky potřeba veřejnosti stále opakovat. Přibližovat občanům nejen prosté výhody a nevýhody přijetí, ale také vývoj a zrání eurozóny v čase.


Žádná polovičatá řešení


Jeden z dotazů z řad posluchačů se dotkl také záměru koalice SPOLU, kterou představil host minulé debaty předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Návrh by měl spočívat v možnosti placení daní podnikatelů v eurech i v korunách a rozšířit tak využívání eura v Česku o další oblast, než jen v obchodování se zahraničními partnery. Pavel Telička však v této možnosti nevidí šťastné řešení: „Není možné přijímat polovičatá řešení. Od zastánců přijetí eura bych to považoval za nešťastný krok. Především z toho důvodu, že veřejnost bude ještě více dezorientována v otázkách přijetí jednotné měny.“


Při přístupových jednáních se o euru neuvažovalo


Nedílnou součástí diskuse byla také doba, kdy se členství Česka v unijních strukturách teprve připravovalo. Pavel Telička popsal postup vyjednávání, od počátečního poznávání obou stran až po postupné velmi technické a konkrétní otázky. Těžiště přístupových jednání však podle Teličky spočívala především na půdě domácí politiky: „Až 80% negociací jsou negociacemi doma. Každý týden na vládě jsem čelil různým ministrům, kteří na jednu stranu byli velmi pro vstup České republiky do Evropského společenství, ale ve skutečnosti jen do té chvíle, než se to dotýkalo jejich sektorových nebo osobních politických zájmů. Mnohdy to byly ostřejší střety, než nás čekaly v Bruselu.“ Dle Teličky bylo zpočátku také obtížné v některých ministrech zájem o evropskou problematiku vůbec probudit, a proto po dohodě s tehdejším premiérem Zemanem pořádal na pravidelné bázi pro členy vlády povinné semináře.


Na domácí scéně na téma přijetí eura během přístupových jednání podle Teličky nedošlo: „Přijetí jednotné měny bylo až za horizontem, kterým byl samotný vstup do unie“. Podle Teličkova názoru po prvních letech členství, kdy se na unijní půdě čeští političtí zástupci, mnohdy poprvé ve svých kariérách, museli učit umění konsenzu, již další omezení rozhodovacích pravomocí v podobě vzdání se vlastní měny, nebyli ochotni přijmout a na těchto pozicích mnozí setrvávají: „Čeští politici rádi setrvávají ve „své“ české kotlině, kde si mohou o všem rozhodovat sami.“


Výjimku vyjednat nešlo


V rámci diskuse zazněl také často kladený dotaz veřejnosti, proč se tehdejší vyjednávací tým nepokoušel dojednat stejnou výjimku o nepřistoupení do eurozóny, jako učinilo Dánsko. Pavel Telička poskytl jednoduchou, technickou odpověď. V době, kdy si Dánské království vyjednávalo trvalou výjimku z přistoupení k jednotné měně, bylo euro jako budoucí pilíř evropské integrace teprve v přípravě, zatímco během českých přístupových jednání již byla jednotná měna několik let realitou. Jednoduše procedurální pravidla neumožňují vyjednat si výjimku z již existujících společných politik. Základní podmínkou pro to, aby vůbec byla jednání o přistoupení s kteroukoliv zemí započata, je, že tato země se zaváže přijmout veškerý právní řád EU, tedy i euro. Jak však zdůraznil, „existují jiné závažné důvody, proč přijmout euro, než že musíme“.


Příprava českého předsednictví se omezila na peníze


V průběhu diskuse od posluchačů často zaznívalo přesvědčení, že je důležité neostrakizovat se z evropského klubu, naopak účastníci Clubhouse debaty považovali za nutné „být tam, být u toho“, aktivně participovat na jednáních a plnohodnotně se tak podílet na rozhodování o otázkách, které se dotýkají nás všech občanů Česka. Závěrečný dotaz na Pavla Teličku tak směřoval k otázce přípravy nadcházejícího českého předsednictví v roce 2022, které může být příležitostí ukázat vyspělost naší integrace a také vylepšit pověst eura u české veřejnosti. Telička však vidí dosavadní průběh příprav na politické úrovni za nedostatečný a k přístupu vlády byl kritický: „Na politické úrovni se přípravy v tuto chvíli zužují čistě do roviny finanční, čili kolik to bude stát, kolik je potřeba seškrtat a kolik vykážeme, že jsme ušetřili, o kolik bude předsednictví levnější, než to předchozí.“ Telička nešetřil kritikou ani k parlamentní opozici, která se podle jeho slov o problematiku vůbec nezajímá, nevnímá důvody, proč je důležité dostat téma předsednictví do sněmovny, čímž to vládě podstatně zjednodušuje. Na pracovní rovině hodnotí Telička výsledky stálého zastoupení ČR při EU jako velmi kvalitní, které do určité míry suplují krátkozraký přístup vlády. „To, co předsednictvím dosáhnete, nespočívá v tom, že si vyjednáte nějakou výjimku pro svůj stát, ale že si vybudujete kredibilní postavení, posílíte svůj vliv, ukážete, co umíte a jak jste oddáni společným zájmům. Z takto nabitého kreditu pak čerpáte další roky,“ uzavírá Telička.


FOTO: Pavel Hofman

110 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

© 2021, Ing. et Ing. Michael Pascal Večeř

  • White Facebook Icon
  • White Twitter Icon
  • White Instagram Icon
  • White LinkedIn Icon
  • White YouTube Icon