Vyhledat

O euru s Jiřím Rusnokem

V létě jsem jménem spolku Euro v Česku poprosil guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka o krátké písemné interview na téma euro. Pan guvernér mi vyhověl a obratem poslal odpovědi na mé dotazy. Přečtěte si, jak se v současnosti ke společné měně staví ČNB.


Jak se staví ČNB k otázce přijetí eura a jak se staví ke stejné otázce Jiří Rusnok, jako občan?


Postoj ČNB k otázce přijetí eura je dán jednak tím, že Česká republika má od svého vstupu do EU závazek společnou evropskou měnu přijmout, a současně tím, že rozhodnutí o jejím přijetí, vč. jeho načasování, je plně v rukou vlády ČR. ČNB tudíž patří určitá expertní, poradní role, případně servisní role v okamžiku, kdy se politická reprezentace rozhodne učinit kroky směrem ke vstupu do Evropské měnové unie.


Ztráta vlastní měnové politiky by měla být vykompenzována jinými mechanismy, zejména dostatečně flexibilním nastavením fiskální politiky a trhu práce.

ČNB tak průběžně analyzuje, jak si ČR stojí z hlediska plnění oficiálních kritérií potřebných pro vstup do eurozóny. Vyhodnocuje rovněž širší souvislosti spojené s přijetím společné měny tak, aby vláda mohla k výsledkům tohoto hodnocení ve svém rozhodování přihlédnout. V rámci tohoto hodnocení pak pro ČNB není rozhodující pouze to, zda a do jaké míry ČR formálně plní tzv. Maastrichtská kritéria (vývoj v oblasti inflace, úrokových sazeb, stability kurzu, schodku veřejných rozpočtů a velikosti vládního dluhu), ale soustředí se i na celkovou připravenost ekonomiky ČR na přechod od vlastní měny k euru. Ten kromě jiného přináší i ztrátu vlastní měnové politiky, a tedy oslabení možnosti ovlivnit hospodářský vývoj země. Tato ztráta by měla být vykompenzována jinými mechanismy, zejména dostatečně flexibilním nastavením fiskální politiky a trhu práce. Pokud by navíc země společnou měnu přijala v situaci, kdy její ekonomika nedosáhla dostatečné míry konvergence se zeměmi měnové unie, a současně by čelila hospodářským šokům odlišným od jejích ostatních členů, představovalo by to pro ni zásadní rizika.


ČNB do svého hodnocení zahrnuje také institucionální vývoj eurozóny samotné, postup dokončování jejích jednotlivých pilířů a iniciativ a efektivitu jejího fungování. Postoj k připravenosti na přijetí společné měny představuje ČNB ve společném materiálu s Ministerstvem financí s názvem Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou a rovněž ve vlastním materiálu Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou.

Otázka na názor Jiřího Rusnoka jako občana je po dobu mého mandátu irelevantní, protože nelze oddělovat názory guvernéra Jiřího Rusnoka a názory občana Jiřího Rusnoka – ty by byly navzdory jakémukoli „disclaimeru“ o jejich „občanském“ charakteru s ČNB logicky spojovány.

Byl by přechod na euro pro české banky komplikovaný?


Přechod na euro by vyžadoval komplexní přípravu bank a byl by spojen s určitými náklady. Banky by musely učinit řadu nezbytných kroků a úprav ve svých procesech a provozních systémech, zejména v oblasti platebního styku, a to hotovostního i bezhotovostního, v oblasti informačních systémů a technologií, v systému řízení rizik aj.


Přechod na euro by automaticky znamenal přistoupení k jednotnému mechanismu dohledu a jednotnému mechanismu pro řešení krizí, zjednodušeně k bankovní unii, což by mělo zásadní dopad na výkon dohledu nad bankami, na licencování bank a na řešení případných krizí jednotlivých bank. Jak uvádí materiál MF ČR z roku 2016 Studie dopadu účasti či neúčastí České republiky v bankovní unii, vstupem země do bankovní unie přestává být výkon dohledu nad národním bankovním trhem prováděn národním orgánem dohledu (v ČR je jím ČNB), ale je vykonáván Evropskou centrální bankou (ECB) a národním orgánem dohledu s tím, že ECB je národnímu orgánu nadřízena a může mu dávat závazné pokyny. Nejvíce by se tato změna dotkla výkonu dohledu nad velkými a významnými institucemi působícími v ČR, protože by pravomoci k dohledu nad nimi byly převedeny z národního orgánu na ECB. ČNB by u těchto bank již nebyla přítomna rozhodování v dohledových kolegiích přeshraničních finančních skupin, ale byla by zastupována ECB a mohla by se účastnit pouze jako pozorovatel. V důsledku toho by ČNB a ČR obecně ztratily možnost zásadně ovlivňovat klíčové parametry stability těchto bank, zejména požadavky týkající se kapitálu. Zvýšilo by se riziko šíření případné nákazy na české dceřiné instituce v rámci mezinárodních skupin bez efektivní možnosti orgánu ČR přijmout vlastní řešení. Středně velké a malé subjekty by mohly zůstat dohlíženy národním orgánem, pokud by se ECB nerozhodla přímo doh