top of page
Vyhledat

Mělo by Česko přijmout euro spolu s Polskem?

Atmosféra kolem společné měny se v Polsku stejně jako u nás tak vyhrotila, že i diskuse o jejích kladech a záporech se zdá být spojena s příliš velkým politickým rizikem. To je ale podle ekonomů chyba.


Za posledních osm let se táboru Jednotné pravice podařilo vnutit velmi negativní narativ o vstupu Polska do měnové unie. Její teze, že euro znamená vysoké ceny, ztrátu suverenity polského zlotého a měnové politiky, zradu našich zájmů atd., si našly cestu nejen k voličům PiS , ale pravděpodobně „otrávily“ veřejný prostor obecně. A euro v Polsku se stalo tabuizovaným tématem.


Nesplňujeme kritéria


„V přijetí eura vidím řadu výhod, nejen ekonomických, ale i geopolitických. To však zatím není na pořadu dne,“ řekl Andrzej Domański, ministr financí ve vládě Donalda Tuska. Ministr často zdůrazňoval, že Polsko se zatím musí zaměřit na posílení polské ekonomiky, aby mohlo splnit konvergenční kritéria, a k tomu je ještě dlouhá cesta. A pokud nesplní kritéria, diskuse o euru v Polsku je předčasná.


Co se týče samotných kritérií, tak je Polsko nesplňuje a těžko říct, kdy by k tomu mohlo dojít. Jak upozorňují ekonomové, inflace v Polsku je a bude dlouhodobě výrazně vyšší než v eurozóně (i přes její nízkou úroveň v březnu letošního roku). Deficit sektoru veřejných financí v roce 2023 překročil hranici 3 %. HDP a mj. kvůli plánovanému zvýšení výdajů pro obranu zůstane na zvýšené úrovni alespoň několik let. Kvůli geopolitickým rizikům je zase nejistá stabilita polského zlotého vůči euru.


Dezinformace a mýty o euru v Polsku


Pokud jde o debatu o euru, ministr Domański se podle ekonomů zcela mýlí. „Myslím, že každý si uvědomuje, že vstup do eurozóny není otázkou roku nebo dvou. Je to dlouhý proces, který vyžaduje minimálně několik let přípravy,“ poznamenává Sławomir Dudek, prezident Institutu veřejných financí. „Ale musíme o tom začít diskutovat hned. Euro se stalo předmětem politické hry a ve společnosti zakořeňují dezinformace a mýty o něm. Čím déle se tématu budeme vyhýbat, tím bude situace vyhrocenější. Čím déle budeme mimo eurozónu, tím obtížnější bude vstup do ní,“ dodává Dudek.


Zde je třeba dodat, že Polsko se v zásadě zavázalo přijmout euro po splnění kritérií podpisem Maastrichtské smlouvy a vstupem do Evropské unie. V té době však nebylo stanoveno žádné konkrétní datum.


Jsou důležitější témata?


„Při pohledu na politickou scénu se vyhlídka eura v Polsku zdá být velmi vzdálená. Vůbec není politická vůle se k debatě vracet, panuje přesvědčení, že toto je téma, kterého je lepší se teď nedotýkat, že jsou důležitější témata,“ poznamenává také Jakub Borowski, lektor Varšavské ekonomické školy (Szkoła Główna Handlowa) a hlavní ekonom banky Credit

Agricole Bank Polska.


Borowski zdůrazňuje, že výchozím bodem pro takovou debatu by měl být spolehlivý výzkum a hloubkové analýzy ukazující všechny ekonomické dopady přijetí společné měny a jak se mohou vyvíjet hospodářské vztahy mezi Polskem a eurozónou. Za vlády PiS žádný takový výzkum neproběhl. Je také zajímavé, že jedinou institucí, která má potenciál provádět příslušné analýzy, je Polská národní banka. A dokud v jejím čele stojí Adam Glapiński, který má v Polsku jasně definované (negativní) názory na euro, je známo, že ani

tento první krok v diskusi nebude rychlý.


Vaše vlastní měna není řešením šoků


Ve skutečnosti neexistují žádné současné studie, ačkoli Polsko, eurozóna a svět obecně se za posledních 20 let změnily. V posledních dvou desetiletích Evropou otřásla světová finanční krize, dluhová krize jižních zemí, pandemie, válka na Ukrajině, drastické zvýšení cen energií atd.


„V Evropě máme novou geopolitickou situaci kvůli válce na naší východní hranici. Vstup do aliance, jako je měnová unie, i když je to ekonomická aliance, by také zlepšil obecně chápanou bezpečnost Polska,“ zdůrazňuje Dudek.


„Prezident Glapiński hovoří o tom, jak nám vlastní měna umožnila například projít recesí v důsledku pandemie lépe ve srovnání s eurozónou. Nezmiňuje se však o tom, jak moc zlotý po vypuknutí války oslabil a vystavil naši ekonomiku vážným otřesům. Na rozdíl od jeho ujištění, mít vlastní měnu nezaručuje odolnost vůči vnějším šokům,“ poznamenává jeden z ekonomů.


Potřebujete cíl a kotvu


„Podle mého názoru je nyní v Polsku i přes negativní narativ ještě více důvodů pro přijetí eura,“ zdůrazňuje Rafał Benecki, hlavní ekonom ING Bank Śląski. „Samozřejmě nejde o to, aby to bylo hned, ale aby se stanovil cíl a konkrétní datum přijetí, které by představovalo trvalou kotvu pro bezpečné plánování budoucnosti,“ zdůrazňuje Benecki.


Jedním z těchto dodatečných argumentů „pro“ je skutečnost, že euro již vstupuje do Polska, ale „zadními vrátky“. Stále více společností, včetně těch z off-shore oblasti, se u nás vypořádává ve společné měně. Vstup do eurozóny by pomohl přilákat zahraniční kapitál nezbytný ke splnění obrovských investičních potřeb, kterým Polsko čelí, v oblasti energetické transformace, obrany a nových technologií.


Je na tom Česko jinak?


Při četbě článku vám určitě byla celá řada argumentů povědomá. I u nás v Česku je euro možná až příliš zpolitizované. Iniciativa Euro v Česku je v kontaktu se svými polskými protějšky a často diskutují možnosti. Nejlepší variantou by pro obě země i jejich občany bylo, kdyby vstoupily do eurozóny společně. Měly by tak větší šanci si vyjednat vhodné přístupové podmínky, kterými jsou třeba nepovinné členství v bankovní unii, kterými jsou třeba nepodmínění vstupem do bankovní unie, stabilnější kurz díky provázanému kurzovému trhu a teoretickou výjimku na účast v ERM2. A hlavně by to zkomplikovalo obchodníkům příležitost na přechodu zemí na euro vydělat neoprávněným zvyšováním cen třeba při zaokrouhlování. Buď by se na to museli koordinovat, nebo by jim zákazníci z Česka utíkali za levnějším zbožím do Polska a naopak. Proto budeme našim politikům navrhovat a doporučovat propojení s jejich Polskými kolegy a zahájení práce na

koordinovaném vstupu do eurozóny.


28 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page