top of page
Vyhledat

Češi chtějí euro. Ptali jsme se proč?

Je sice hezké, že se mnozí politici, firmy a experti shodnou na benefitech přijetí eura. Není to ale málo? Je přece potřeba co nejširší celospolečenská shoda, protože eurem bude platit podnikatel i zaměstnanec, lékař i (doplňte si libovolnou profesi). Co by vám řekli „obyčejní“ lidé, kdybyste se jich zeptali na ulici? My jsme tak učinili u našeho petičního stánku v Praze na Václavském náměstí, kam se při oslavách svátku 17. listopadu sjeli lidé z celé republiky. Proč jste podepsali petici za přijetí eura?



Fronta na podpis petice pro euro 17. listopadu


Jako první nám odpovídá sympatická blondýnka, která zdůrazňuje, že jim mladým by euro usnadnilo cestování, aby nemuseli směňovat peníze či trpět nevýhodné kurzy při platbě kartou. K tomu se přidává kolemjdoucí pár, přikyvuje a přidává usnadnění převodu peněz. Nutno podotknout, že argument snazšího cestování zazněl v podstatě ode všech dotázaných. Mladá brunetka krčí rameny a zmiňuje své osobní pragmatické hledisko: „Pracuji v turistickém ruchu, takže občas dostanu dýško v eurech, proto by bylo jednodušší je moct hned použít a neřešit výměnu.“ Servítky si nebere řekněme již životem zkušenější muž: „Jednou bych chtěl zažít, ještě než umřu - protože já brzo už umřu – když vyjedu do zahraničí a nebudu si připadat jako hovado, když nebudu mít v ruce peněžní poukázky zvaný česká koruna.“


Druhým nejčastěji zmiňovaným argumentem bylo usnadnění života pro firmy, podnikatele. „Propojí to evropský trh placení. Spousta firem, který platí v Česku, musí převádět měnu. Firmy ušetří, nemusí řešit převody měn a kurzové rozdíly,“ zaznívá v různých podobách. „Jsou to ty praktické důvody – koruna nám dává kurzovní riziko, aniž by nám dávala benefit. Moje firma opravdu uvažuje, že bude lidi platit eurem. Ta skutečná měna státu se posunuje od té oficiální, a z toho můžou být do budoucna problémy,“ vysvětluje další.


Respondenti nezapomněli ani na analýzu současné situace. „Stabilizovalo by to naši ekonomiku. Teď jsme v recesi, a kdyby se to zhoršilo, měli bychom nějaký back-up, kdežto takhle jsme osamocení s korunou. Neměli bychom tak drahé základní věci, jako třeba potraviny. Pomohlo by to všem občanům,“ slyšíme. „S českou korunou toho dneska už moc nedosáhneme. Pokud je krize, státy, které mají euro, to zvládnou daleko líp. Koruna je sice hezká, mně se strašně líbí, ale nostalgie je jedna věc, a praxe je věc jiná.“ I další dotazovaný hovoří o našem vztahu, resp. zvyku: „Každej den na tom tratíme hromadu peněz. Je zbytečný ho nepřijmout. Korunu považujeme za nějaký symbol, ale měli bychom to překonat a jít směrem k tomu, co nás ekonomicky vede.“ „Přínosy převyšují náklady. Jsme malá, otevřená ekonomika, prostě není co řešit,“ má jasno razantní dáma.


„Hlavně kvůli tomu, že se cítím být Evropanem, a jako Evropan chci mít stejnou měnu jako má celá Evropa,“ klidně vysvětluje mladík. A zdaleka není sám; evropanství jako součást své identity zmiňuje řada respondentů. Ve veřejném prostoru se nezřídka objevují spíše výkřiky do tmy o vlastenectví než o ochotě vnímat sebe také jako součást většího celku. Je osvěžující slyšet např.: „Nejsem jenom Čechem, ale i Evropanem. Jsem hrdým Čechem, ale samostatnou měnu oželím.“



Jako červená nit se našimi rozhovory vinou dvě klíčová slova: jednodušší a usnadnění. Padají v souvislosti s obchodováním, cestováním i každodenním občanským fungováním. Poslední respondentka shrnuje: „Je lepší být součást jednotného, širšího hospodářského prostoru. Když to mají v Chorvatsku, na Slovensku a všude možně, tak proč ne my?“

Když politici budou chtít, podporu u občanů najdou, stačí se nebát.



232 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


bottom of page